PETR „KRUPÍK“ Krupička - DANCEPHOTO
Připravili jsme si pro vás rozhovor s „dvorním“ fotografem, Czech Dance Organization, kterým není nikdo jiný než Petr „Krupík“ Krupička. Zkusíme nakouknout pod pokličku jeho tvorby a možná nás malinko vpustí i do svého soukromí, uvidíme :-).
Ahoj Peťo, už se nějakou dobu známe a vím, že miluješ svoji dceru Sárinku, přírodu, focení a tancování. Zájmů máš určitě víc, je ještě nějaký, o kterém nevím a chtěl by ses s námi o něj podělit?
Ano Moni, máš pravdu, mým největším koníčkem a radostí je mi moje dcera Sára, potažmo příroda a focení tance. Nejvíc happy jsem, když se podaří čas od času propojit vše dohromady. Například kdyby existoval ostrov, který by se jmenoval SDK, odstěhoval bych se tam! Tam je to všechno dohromady. Jinak těžko dokážu definovat záběr mých zájmů. Mým největším zájmem je život jako takový a to okolo co přináší…. Moc mě baví si tím vším proplouvat s foťákem na krku a přijímat nové výzvy. Jo, přiznám se, že často a rád se u toho pohybuji na všem, co má kolečka, jinými slovy na longboardu nebo na agresiveinlinech se cítím líp než na čímkoliv jiném.
Prozradíš nám, kolik je Ti let, odkud pocházíš a jestli bylo fotografování tvým koníčkem už od dětství?
Narodil jsem se v době, kdy bylo Mrtvé moře ještě marod a zimy byly jak z Ladovských pohlednic. Bylo to v Olomouci v roce 1980. Měl jsem to štěstí, že jsem se narodil těm nejlepším rodičům na světe… táta fotograf, máma učitelka v mateřské školce.
Že je tvojí inspirací tanec, to je jasná věc, máš ještě další, nám doposud utajená témata, která rád fotíš, nebo by ses do nich rád pustil?
Mám to štěstí, že jsem měl možnost v životě zažít spoustu fotografických témat. Kromě pornografie jsem fotil snad všechno. Ono taky člověk na volné noze moc možností nemá, snažil jsem se celé ty roky neodmítat práci, abych se uživil, což mě ve finále přivedlo do kolotoče událostí, ze kterých jsem si odnesl do života cenné zkušenosti, ale hlavně to, že už bezpečně vím, že v ideálním případě bych se už natrvalo věnoval focení tance. Je to pro mě natolik fascinující a zatím nevyčerpatelné téma, že nevím, co by se muselo stát, abych se vrátil k focení modelek.
Co se týká dalších témat, je toho hodně… moc rád cestuji, investice do zážitků je ta nejlepší, co může člověk udělat. Přirozeně to mám vždy spojené i s focením.
A co se týče utajených témat, tak je nechám utajená, aby dozrála. Z těch současných témat mimo tanec bych zmínil takový můj hec, kdy jsem se rozhodl udělat každý den nějakou fotku a tu publikovat v albu „ Daily photo“… Jsem zvědavý, jestli se mi podaří poskládat na konci roku mozaiku momentů.
Dokázal bys nám říct, která tvá fotografie nějakým způsobem převyšuje ty ostatní?
Na tuto otázku odpovědět nedokážu…za život jsem udělal tisíce fotek na tisíce témat. Spousta témat bylo výjimečných samo o sobě a nejde jedno vyzdvihnout. Když bych si však měl přeci jen ve vteřině vybavit jednu jedinou fotku, tak je to tato: cvakl jsem ji v Kambodži v roce 2007, tuším, a i když je to kus kamene, tak pokaždé když jdu doma kolem ní, vybavím si to místo a vše tam stejně barvitě, jako kdybych tam právě stál.
Kromě tanečních sálů, existuje nějaká destinace, kde rád fotíš?
Bude to znít divně, ale nefotím úplně nejraději v tanečních sálech. Tam fotím proto, že se ten tanec odehrává většinou v nich… Tím zároveň odpovím na druhou otázku. Pro fotografa je světlo nejdůležitější aspekt zdařilé fotky, s čímž se právě v tanečních sálech často dostávám do konfliktu. Jinými slovy, spoustu skvělých momentů jsem musel hodit do koše jen proto, že se v danou chvíli odehrály v nenasvícené části parketu. Za ty roky se to naštěstí postupně lepší, ale často se dostanu souboje ega s nějakým osvětlovačem, který má sice skvělou techniku, avšak ji neumí vhodně použít.
Jak moc je pro fotografa důležité světlo a místo, kde fotí?
Ke světlu už jsem se vyjádřil a co se týká místa, je to absolutně jedno. Ve správnou chvíli se správným místem může stát i ten nejpodivnější kout, kde by si spousta lidí zajímavou fotku rozhodně nepředstavovala.
Kolik času Ti zabere úprava fotek, aby mohly jít „mezi lidi“ a ty bys byl s výsledkem spokojený?
Je to různé a opět to závisí hlavně na světle… je-li dobré světlo, mohou jít fotky do světa téměř hned. V opačném případě se trápím dlouhé hodiny tím, abych z nich vymáčkl maximum. Co se týká focení na soutěžích CDO, tak absolutně nejvíce času zabere zpětně prohlédnout několik tisíc fotek, které v ten den vzniknou a vybrat z nich ty nejlepší. Tohle trvá minimálně stejně dlouho, jako ta soutěž, ze které fotky jsou.
Měl bys pro nás nějakou úsměvnou historku z focení?
Těch historek je tolik, že bych k tomu řekl snad jen, že si nepamatuji focení tance, na kterém bych se neusmíval. Ve vyprávění veselých historek z natáčení je lepší Miroslav Donutil, nechám to jemu.
Existuje nějaký člověk, místo, které bys rád fotil a zatím se Ti to nepodařilo?
Už jsem se naštěstí smířil s tím, že za svůj život z daleka nestihnu navštívit všechna místa, která bych chtěl a poznat všechny lidi, co by stálo za to znát. Nedokážu tedy jednoznačně odpovědět, jsem otevřený tomu, co a kdo přijde. V posledních pár letech je už těch tanečních akcí tolik, že se opravdu nenudím. Moc rád se každý rok vracím na SDK Europe, loni poprvé jsem fotil prestižní breakdanceové eventy Outbreak Europe či Redbull BC ONE. S Dancephoto teamem pak dokumentujeme i řadu mezinárodních soutěží IDO nebo Czech Dance Open.
Chtěl bys zmínit nějakou zajímavost ke svému projektu „Dancephoto“ ?
Určitě si už spousta z vás všimlo, že poslední roky nejezdím na soutěže sám. Mám kolem sebe tým skvělých lidí, bez kterých si nedovedu představit zachytit to vše, co se za ten den odehraje. Díky bohu za ně :-) !!!
Focení soutěží je však jen jedna ze součástí projektů, na kterých pracujeme. Mimo sezonu, kdy nejsou víkend co víkend soutěže po celé ČR, se věnujeme vlastní tvorbě. Moc rádi fotíme image fotky jednotlivým tanečníkům nebo i celým skupinám, kteří je následně využívají ke svým účelům. To nás baví moc, je tam spousta prostoru k realizaci různých nápadů a vizí. Člověk se tam kreativně vyřádí víc, než na soutěži :-).
Nechat si u nás vytvořit sérii originálních tanečních fotek může, dá se říct, kdokoliv, stačí se ozvat :-).
Máš nějaký nesplněný sen? Prozradíš nám Tvoje plány do budoucna?
Splnil jsem si už spoustu snů, jsem šťastný a nic mi nechybí. Takže mám už jen poslední dva zásadní sny a to: letět raketoplánem a projíždět se ranní Prahou na stupátku popelářského auta v oranžové vestě :-).
Děkuji, že jsi nám věnoval svůj čas a už teď se těšíme na tvé další fotky.
Monika
Zmíněné album „ Daily photo“ i další fotky Krupíka a teamu DANCEPHOTO najdete: www.facebook.com/dancephoto.cz; www.dancephoto.cz
